neočekáváné a VELKÉ komplikace

22. října 2017 v 19:38 | Adéla
S rodinou jsem měla téměř všechno domluvené, zbývaly mi zhruba dva týdny do odjezdu a v tom mi ve čtvrtek přišel email od Aleca.

Byla to dost dlouhá zpráva, tak jsem ji jen přelítla očima a už mi bylo jasné, že se něco posralo. A taky že jo!
Alec mi psal, že byla Carrie před několika dny diagnostikována rakovina a o ni se teď rozhodují, jak to všechno bude dál - aby to byo co nejlepší pro ně, jejich děti a i pro mě.

Psaly, že by o mě pořád dost stáli, ale že samozřejmě pochopí, když toho na mě bude moc a nebudu chtít přijet. Následující plán byl takový, Carrie půjde na operaci a pak bude doma a bude chodit na chemoterapii a Alec prý bude o dost víc pracovat z domova. On sám přesně podle mě neveděl, jak to všechno sepsat dohromady, ale to hlavní bylo, že prostě nebudou fungovat jako normální rodina, nebudou tam tolik pro mě a že mi třeba nebudou tolik ukazovat okolí. Snad chápete co tím Alec chtěl říct. V závěru ještě napsal, ať neodpovídám hned a vezmu si pár dní na promýšlení. Že tedy chápou, pokud se mi nebude chtít přiletět a že mi v tom případě, proplatí letenky, ale že jedno z řešení by bylo přiletět a zjistit jak to jde a buď bych se po Vánocích, kdy letím domu vrátila, nebo zůstala v ČR.
Den na to, mi přišel mail od Elaine (paní z Brightonu, která mi pobyt domluvila) a psala, že už o všem ví, že má zkušenost zž s jednou au pairkou, které se to takhle zkomplikovala, ale že si jí její rodina zamilovala a zůstala u nich ještě dýl, než původně plánovala. No uznejte sami.. když jste s někym v takovéhle situaci, tak se prostě poznáte úplně jinak. A taky se přikláněla k řešení ať to zkusím alespoň do Vánoc.

Moje rozhodování

Byla jsem teda docela dost v šoku a moc nevěděla jak dál. Mamka, která byla u toho když mi mail přišel tak mi okamžitě řeklam ať URČITĚ letím, že teď mě tam budou potřebovat o to víc a že mojí pomoc hrozně ocení. Kdežto táta byl PROTI. Říkal, že jim určitě budě nepříjemné, když v téhle situaci budou mít doma ještě nějakou cizí holku a že ta maminka bude chtít pravděpodobně trávit veškerý svůj čas kolem svých dětí a né aby se jí o ně staral někdo cizí. Řekl mi ať zatím neodpovídám, ale ať si intenzivně začnu hledat novou rodinu - táta totiž ten víkend odjíždel na dva měsíce do Himalájí a to celou situaci ještě víc komplikovalo.

Mamka mi ale říkala, že se mě tím táta snaží chránit, že nechce abych tam jela. Proč si takhle komplikovat život? Když bych mohla být v rodině, kde by bylo všechno jednodušší. Nakonec jsem se s ním dohodla tak, že do Vánoc to tedy zkusím, ale že se budu poohlížet i po jiné rodině.
Mimochodem všichni ostatní ať moji kamarádi, nebo přátelé rodičů taky byli pro. Starší sestra, které je už něco před třicet taky řikala ať jedu, že ná na to mám psychicky. Že Anička( další sestra) by to určitě nedala, ale že já na to tu povahu prostě mám. Tak jsem se rozhodla, že pojedu.

V pondělí jsem jim tedy napsala mail, že jsem jim v úvodu děkovala za upřímnost v téhle situaci, napsala jsem jim jak se k této situaci tedy stavím - že přijedu, respektive že to zkusíme do Vánoc a v závěru jsem jim ještě napsala moje pochybnosti. Jestli o mě opravdu stojí a že třeba budou preferovat soukromý. Hned další den mi Alec odpověděl, že je rád jak jsem se rozhodla a že o tom samozřejmě dlouho přemýšleli, zda mě tam chtějí a že ano. Tak tedy jedu no!

Jak by jste se rozhodli vy? Určitě mi dejte vědět do komentářů, tohle je věc která mě vážně zajímá!

Adéla
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Odjeli by jste v mé situaci?

Ano
Ne

Komentáře

1 Andey Andey | Web | 22. října 2017 v 20:23 | Reagovat

Určitě bych se v takové situaci zajímala, jestli mě tam vůbec chtějí, a pokud ano, tak bych jela. Já jsem tak trošku extrémista. Držím ti palce a i jim, abyste to všechno zvládli. Určitě to bude nezapomenutelná zkušenost.

2 Jana Jana | Web | 23. října 2017 v 16:15 | Reagovat

Nejdřív bych v takové situaci byla zoufalá, ale zase bych myslela na to, že jsem s nimi už nějakým způsobem spojená a snažila bych se jim být více nápomocná a komunikativní (nevím ale jak to tam chodí). Je to hrozně smutná zpráva, ale jednou na sebe budete vzpomínat a budou to ty nejkrásnější okamžiky nehledě na špatné období. :-)

3 Joina Joina | Web | 23. října 2017 v 16:15 | Reagovat

Jejda, to je tedy dilema. Jsem ráda, že s ničím podobným zkušenosti nemám. A asi tě obdivuji.
Možná pokud by tě tam opravdu chtěli i přes tyhle komplikace, možná bych to zkusila.

4 Michaela. Michaela. | Web | 26. října 2017 v 22:31 | Reagovat

Já bych na to povahu neměla, nejspíš. Ale být jako Ty, tak bych jednoznačně jela. Lodyze, asi bych jela tak jako tak. Rozhodla ses správně! Je to od Tebe hezké :)

5 Natálie Natálie | Web | 25. listopadu 2017 v 20:49 | Reagovat

nevím.. na druhé straně.. je nemocná, a myslím, že by potřebovala pomoc... ani moc nevím co na to napsat.. já v téhle situaci nikdy ani nebudu.. tak prostě se to stalo, a nic s tím člověk neudělá.. jednou už jsi tam šla, tak proč to nedotáhnout do konce ? upřímně.. já bych neměla ani na to, abych jela někam do ciziny hlídat cizí děti..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama